Den Země ve ŠKO-ENERGO

Můžeme změnit myšlení a svůj přístup k životnímu prostředí? My ve ŠKO-ENERGO věříme, že ano. 

Při příležitosti Dne Země, 22. dubna, přišli naši zaměstnanci s desítkami nápadů, jak chtějí přispět v boji proti klimatickým změnám ve svém osobním životě, v pracovních týmech i z pohledu naší firmy. Některé jsme uvedli do praxe hned a další aplikujeme co nejdříve. Klimatické změny byly také tématem přednášky dua z České televize v podání meteorologa Michala Žáka a režiséra Daniela Tichého, kterou jsme zorganizovali pro studenty mladoboleslavského Gymnázia Dr. Josefa Pekaře. O čem jsme s mladými lidmi hovořili a proč bychom se tímto tématem měli zabývat?

Klima v globálu

Změnu klimatu, kterou někdy označujeme jako „globální oteplování“, všichni intenzivně vnímáme na vlastní kůži. Teplota Země se od poloviny 19. století zvýšila o více než 1 °C. „Na první pohled jde o nízké číslo, ale opak je pravdou. Oteplování vede ke změnám počasí na celé planetě. Ty mají podobu větších extrémů a výkyvů a zásadně tak ovlivňují naše životní podmínky,“ upozorňuje Michal Žák. Příčinou oteplování  je především spalování fosilních paliv v průmyslu a energetice a následná emise skleníkových plynů, zejména CO2. Ale také odlesňování kvůli zemědělství, kácení lesů a pralesů a hustá doprava. Od začátku devadesátých let se emise skleníkových plynů zvýšily o polovinu, v roce 2019 dosáhla jejich produkce nejvyšší hodnoty vůbec. 

Klima v Česku

Stejně jako na celé planetě roste i v České republice počet teplých a extrémně teplých dnů a nocí. Průměrná teplota u nás se od poloviny 70. let minulého století zvýšila dokonce o 2 °C, roste tedy rychleji než globální. V průběhu roku nedochází k rovnoměrnému oteplování, nejvyšší nárůst zaznamenáváme v červenci a srpnu, v zimních měsících, ale také v dubnu. „V uplynulých pěti letech jsme navíc mohli být svědky největšího sucha za posledních 2 000 let, mezi nejvíce zasažené oblasti patří severní a jihozápadní Čechy, kde chybí až roční úhrn srážek,“ poukazuje na dopady oteplování u nás meteorolog Žák.

Celkové množství ročních srážek v Česku se příliš nemění, ale mění se jejich charakter. Stoupá množství intenzivních srážek (bouřky) a zároveň se zvyšuje počet za sebou jdoucích dnů sucha. Změnu zaznamenáváme i u srážek zimních, sněhu je stále méně. Na jaře přichází vegetační období dříve, rostliny brzy spotřebují půdní vláhu a dochází k vysušování půdy. Rychlejší nástup vegetačního období na jaře navíc znamená vyšší riziko poškození květů a plodů jarními mrazy.

Klima v budoucnu

Pokud bude mít emise skleníkových plynů stejný vývoj jako dosud, můžeme v polovině tohoto století, tedy kolem roku 2050 očekávat řadu významných změn počasí. Například na Mladoboleslavsku, kde působí i naše energetická společnost ŠKO-ENERGO, dojde ke zvýšení průměrné letní teploty z 18 stupňů Cesia za posledních 30 let na 20,1 stupně. Vzroste počet tropických dnů s teplotou nad 30 °C z 12 – 13 na 26 až 28. Naopak sněhové pokrývky nad 10 cm si v zimní sezóně nebudeme moci užívat 22 – 25 dnů, ale v roce 2050 pouhých 5 dnů. Délka vegetačního období se prodlouží ze současných 190 na 205 dnů. Všechny tyto změny předznamenávají vyšší riziko sucha, kdy se počet dnů s nedostatkem vláhy v kořenové vrstvě půdy během vegetační sezóny zvýší o 20 až 40 dnů. 

A co se s tím dá dělat? Existují dva přístupy řešení klimatických změn – mitigační a adaptační. Mitigace znamená snižování emisí skleníkových plynů. Adaptace přizpůsobení se tomu, co nás v budoucnu čeká. „Každopádně je dobré si uvědomit, že dopady změn počasí nejsou a nebudou spravedlivé, každý může v rámci planety utrpět jinak,“ dodává Michal Žák.

Z pohledu energetické společnosti chápeme ochranu životního prostředí jako náš úkol, proto jsme se ve ŠKO-ENERGO vydali na cestu využívání obnovitelných zdrojů a CO2 neutrality.

S novými strategickými záměry souvisejí i nové projekty a nové pracovní příležitosti ve ŠKO-ENERGO. Proto sledujte volná místa na našem kariérním webu.